Psalms 62

Jen u Boha je utišení mé duše

1Pro vedoucího chval,
4,1p
pro Jedútúna.
var.: Jedítúna; srv. 39,1p
Davidův žalm.

2⌈Jen u Boha je utišení
22,3; 37,7
mé duše;⌉
LXX, Vul: Což se má duše nepodřídí Bohu?
od něj pochází má spása.
42,6.12
3Jen on je má skála
18,3!
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
spása, můj nepřístupný hrad,
9,10
nikdy
h.: mnoho / velmi
se nepohnu.
//v. 7; 21,8; 37,24
4Až dokdy budete
hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
napadat
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
člověka? Z vás všech jde smrt jak z bortící se stěny, jak z padající zdi.
5Pořád
v h. je i zde výraz ’ak (jinde přeložený „jen“), typický (6×) pro tento žalm. Je možné, že má vyjadřovat důraz celého žalmu: Jenom Bůh — člověk nic není
se radí, jak ho připravit o čest. Oblíbili si lež,
4,3
svými ústy žehnají, avšak v 
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
nitru proklínají.
28,3; 55,22
Sela.
6Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje.
71,5; v. 2
7Jen on je má skála a 
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
spása, můj nepřístupný hrad -- nepohnu se.
//v. 3
8V Bohu je má spása a 
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
sláva, on je má pevná skála -- v Bohu mám útočiště.
14,6; 46,2
9
Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
Lidé, doufejte
4,6; 25,2
v něj v každý čas, vylévejte
42,5; 1S 1,15
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před ním své srdce
Pl 2,19
-- Bůh je naše útočiště. Sela.
10Synové Adamovi jsou jen vánek,
n.: marnost; 39,6.12; Kaz 1,2; 12,8
synové
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
lidští
4,3; Pl 3,33
jen zdání.
h.: lež
Na misce vah
Iz 40,15; Da 5,27
infinitiv konstruktivní (vázaný)
stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
11Nespoléhejte na útlak
Iz 30,12; Jr 6,6; Ez 22,29
a na loupení,
Iz 61,8
nestaňte se marností!
n : nevydávejte se marnou cestou; Jb 27,12; Jr 2,5
I kdyby majetku
73,12
přibývalo, nepřikládejte k tomu srdce!
52,9; Jb 31,25; Ez 28,5; Mt 19,22; Mk 10,24; L 12,15—21; 1Tm 6,9.10.17
12Bůh promluvil jednou a já jsem slyšel toto dvojí: že Bohu patří moc, 13(a tvé je, Panovníku, i milosrdenství) a že odplatíš
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
každému podle jeho skutků.
Př 24,12v; Kaz 3,17; Mt 16,27v; Ř 2,6; Zj 22,12; Jb 34,11; Jr 32,19

Copyright information for CzeCSP